Když přijde léto a podzim a lesy se naplní vlhkostí, začíná sezóna, kdy v trávě u bříz čekají vzácné poklady – kozák barvoměnný. Tahle houba je zajímavá nejen díky svému proměnlivému vzhledu, ale i svému vztahu s břízou a místy, kde roste. Povíme si, proč je její sběr trochu jiný než u běžných hub, a na co dát pozor, když ji najdeme.
Vzhled, který se mění
Kozák barvoměnný (Leccinum variicolor) patří ke skupině jedlých, atraktivních hub. Klobouk dosahuje velikosti 50–150 mm a typicky má šedou až šedočernou barvu s našedlými skvrnami. Mladé plodnice mají převislou blanku, která zakrývá část třeně. Rourky jsou zpočátku bílé, později tmavnou do šedohněda.
Třeň je bílý či našedlý, na bázi často nazelenalý a po poranění může zmodrat nebo zezelenat. Je pokrytý šedými až černými šupinkami. Dužnina bývá bílá, v nižších částech třeně však získává nádech do zelené či modré, což je důležitý rozpoznávací znak. V klobouku barva zůstává neměnná i po poranění.
Kdy a kde vybírat kozáka
Tato houba vyrůstá od července do října, tedy v období, kdy je v lese dostatek vláhy. Nejdůležitější vodítko je bříza (Betula) – kozák barvoměnný tvoří s břízami mykorhizu. Proto ho spolehlivě najdeme v jejich blízkosti, často na podmáčených stanovištích, rašeliništích nebo podél potoků.
Přehled nejdůležitějších znaků kozáka barvoměnného
| Vlastnost | Popis |
|---|---|
| Klobouk | 50–150 mm, šedý až šedočerný, našedlé skvrny |
| Třeň | Na bázi nazelenalý, po poranění modrá/zelená, šedé šupinky |
| Dužnina | Bílá, ve třeni spodem nazelenalá nebo do modra |
| Stromy | Nejčastěji bříza, vlhká místa |
V českých lesích je kozák barvoměnný poměrně vzácný, a proto je zapsán na Červený seznam hub. Jeho sběr by měl být omezen na minimum a při nálezu je lepší se pokochat jeho krásou a ponechat ho na místě, než jej vkládat do košíku.
Ochrana a využití v kuchyni
I když kozák barvoměnný patří mezi jedlé houby a dá se použít v receptech podobně jako ostatní hřibovité houby, jeho chuť a textura nedosahuje kvalit třeba hřibu královského. Navíc vzhledem ke svému statusu téměř ohroženého druhu nedoporučuje se jeho pravidelný sběr.
- Je zařazen na Červený seznam hub
- Může se využít do pokrmů vyžadujících hřibovité houby
- Nejlepší je si ho spíše užít pohledem než sbíráním
Možnost záměny: Na co si dát pozor
Při sběru si musíme dát pozor na možnost záměny s jinými kozáky, například kozákem kapucínkem nebo dalšími druhy, které mohou mít podobné znaky na třeni i klobouku. Klíčová je vždy kombinace výskytu, barvy třeně a jeho změny po poranění.
Osobně mám největší radost, když v lese najdu kozáka barvoměnného právě po dešti v blízkosti starých bříz, kdy je ticho a houba působí jako malý zázrak přírody. Je to pro mě připomínka, že v lese není důležité jen nosit košíky plné hub, ale vážit si i těch vzácnějších kousků, které by měly v přírodě zůstat.
Klíčové shrnutí a důležité poznámky
Pokud potkáte během houbaření kozáka barvoměnného, poznáte ho podle šedého až šedočerného klobouku se skvrnami, nazelenalé či modrající báze třeně a blízkosti břízy. Je jedlý, i když chuťově nevyniká, a hlavně – je téměř ohrožený. Proto se vyplatí si jej v lese jen prohlédnout, vyfotit a chránit jeho populaci do budoucna. Mykorhiza s břízou, sezónnost a typický vzhled jsou klíčová slova, která vám jeho rozpoznání usnadní.
Komentáře