Liška nálevkovitá patří mezi zajímavé houby, které dokážou překvapit každého milovníka tuzemských lesů. I když její chuť není tak silná jako u některých ukořistěných obrů košíku, získává stále větší popularitu díky svým nápadným barvám a nenápadným tvarům. Věděli jste, že právě v době, kdy většina hub pomalu mizí, liška nálevkovitá ještě roste? Proč ji sbírat, kde ji hledat a jak ji bezpečně rozeznat? To vše se dozvíte dál v článku, kde na vás čeká nejedna užitečná rada!
Jak poznat lišku nálevkovitou
Klobouk této houby bývá široký 20–60 mm, zpočátku sklenutý s prohloubeným středem, v dospělosti dostává typický nálevkovitý tvar, někdy i s roztřepenými okraji. Barva klobouku se pohybuje od žlutohnědé po šedohnědou a povrch je pokryt drobnými šupinkami. Mladší plodnice mají okraje podehnuté, časem se zvlní a třepí, takže vypadá dost originálně.
Nestrukturovaný spodek klobouku tvoří tzv. hymenofor – tedy nepravidelné, žluté až žlutooranžové lišty, které postupně šednou. Třeň dosahuje délky 40–80 mm a šířky 3–10 mm, sytě žluté nebo žlutooranžové barvy, časem hnědne, je dutý a často stlačený ze stran.
Základní charakteristika plodnice
| Část houby | Popis |
|---|---|
| Klobouk | 20–60 mm, žlutohnědý, šupinky |
| Hymenofor | Žlutý až žlutooranžový, větvené lišty, šednutí s věkem |
| Třeň | 40–80 x 3–10 mm, dutý, žlutý/žlutooranžový |
Dužnina je jemná, nažloutlá, bez výrazné vůně a chuti. Výtrusný prach je bílý a jednotlivé výtrusy mají elipsoidní tvar o rozměrech 9–12 x 7–9 μm.
Kde a kdy lišku nálevkovitou hledat
Plodnice se nejčastěji objevují od srpna do listopadu. Podle zkušeností houbařů je nejlepší je hledat v jehličnatých a listnatých lesích, především pod smrky a buky. Nejvíce jim vyhovují kyselé půdy středních a vyšších poloh. Liška nálevkovitá je typickou mykorhizní houbou – vytváří symbiotické vztahy s dřevinami, jako jsou jedle a smrky.
O nebezpečí záměny
Někdy může dojít k omylu při sběru, protože existuje několik podobných druhů. Liška žlutavá se pozná zářivějším zbarvením a až hladkým hymenoforem u mladých plodnic. Liška šedá je naopak šedá až šedohnědá a postrádá žluté barvy.
- Liška žlutavá (Craterellus aurora): výraznější žlutá barva, hladký hymenofor
- Liška šedá (Craterellus cinereus): šedé plodnice, žádná žlutá
Lokalita a symbióza v lesích
Zajímavostí je častý výskyt pod jedlími, smrky a v některých oblastech také v souvislosti s jedlí západní. Nejlépe rostou tam, kde mají dostatek vlhkosti, ale nejsou vystavené přímému slunci. Pro houbaře je příjemným překvapením, že lišky nálevkovité se objevují často ve větším množství, což umožňuje bohatý sběr.
Možnosti v kuchyni
I když je liška nálevkovitá považována za méně vydatnou houbu, mnoho lidí ji pro její jemnou chuť rádo sbírá. Skvěle se hodí na houbové směsi a do omáček, vylepší rizoto i polévky. Díky menším rozměrům vyzní v pokrmech spíš jako lehká, aromatická složka. Vyplatí se ji sbírat hlavně tam, kde roste ve větším množství.
Liška nálevkovitá získává na popularitě nejen pro svou nenáročnost a dostupnost, ale i díky jemné vůni a spolehlivé chuti v kuchyni.
Zkušenost sběrače
Musím přiznat, že pokaždé když najdu plný trs lišek nálevkovitých na podzimní vycházce, potěší mě jejich nenápadnost i vůně lesa po dešti. Sice z nich člověk těžko připraví vydatný hlavní chod, ale na zpestření pokrmů nebo jako ingredience do směsi jsou jednoduše skvělé. Sbírat je v chladném počasí má své kouzlo – i když většina hub už zmizela, tyhle lišky překvapí trpělivé a pozorné houbaře doslova žlutou stopou u paty smrků.
Co si pamatovat o lišce nálevkovité
Liška nálevkovitá, Craterellus tubaeformis, není úplně první volbou každého houbaře, přesto se stává čím dál hledanější podzimní houbou pro kulinářské experimenty i obohacení houbových směsí. Její spolehlivé poznávací znaky pomáhají vyhnout se záměně. Při větším výskytu potěší solidní úroda i jemné chuťové možnosti v kuchyni.
- Jak bezpečně poznat lišku nálevkovitou?Pozornost věnujte klobouku trubkovitého tvaru s šupinkami, dutému třeni a jasně žlutým odstínům na lištách hymenoforu.
- Kdy je nejlepší období pro sběr lišky nálevkovité?Hledejte ji od srpna do listopadu, především ve vlhkých lesích pod smrky a buky.
- Lze lišku nálevkovitou použít do houbových směsí?Ano, díky jemné chuti se hodí do polévek, omáček i rizot, nejlépe když ji najdete ve větším množství.
- S čím je zaměnitelná a jak rozdíl poznám?Zaměnit ji můžete s liškou žlutavou a liškou šedou – rozdíl spočívá v barvě a povrchu hymenoforu u mladých plodnic.
Komentáře