Poklad podzimu: proč tento hřib oceňují jen znalci a ostatní ho přehlížejí. Jak ho nezmeškat v košíku

Když se vydáme do lesa mezi červencem a listopadem, možná narazíme na opravdový poklad – lišáka zprohýbaného (Hydnum repandum). Patří k tradičně ceněným jedlým houbám, které mají široké uplatnění v kuchyni, i když jeho tužší struktura může leckdo odradit. Myslivci a houbaři, kteří ho znají, však vědí, proč je na podzim v košíku vítaným úlovkem. Co všechno můžete o lišákovi zjistit a proč stojí za to mu dát při houbaření šanci?
Jak poznáme lišáka zprohýbaného
Jednou z výrazných znaků této houby je klobouk, který může dorůst od 3 do 15 cm. U mladých hub je obloukovitý s lehce ohnutým okrajem, později se stává plošším a zvlněným. Typická je barva – krémová až žlutooranžová. Co je ale opravdu netradiční, jsou ostny na spodní straně klobouku. Tyto 2–6 mm dlouhé útvary, v mládí pevné a krémové, ve stáří lámavé a nažloutlé, bezpečně odliší lišáka od většiny jiných hub, které mají lupeny nebo rourky.
Netradiční třeň a další klíčové znaky

Třeň lišáka bývá nepravidelný, často výstřední, plný a jeho délka se pohybuje v rozmezí 2 až 7 cm. Bývá bělavý nebo krémový. Dužnina je tuhá, v mládí bílá až nažloutlá, bez silné vůně. Chuť vyniká jemností, u starších hub však přechází do nahořklé nebo lehce pálivé. Je dobré vědět, že právě mladé houby jsou nejlepší ke sběru i použití v kuchyni.
Přehled charakteristických znaků lišáka zprohýbaného
Prvek houby | Popis |
---|---|
Klobouk | 3–15 cm, masitý, od krémové po žlutooranžovou, zvlněný |
Ostny | 2–6 mm, krémové až žlutooranžové, v dospělosti lámavé |
Třeň | 2–7 cm, bělavý až krémový, nepravidelný, plný |
Kdy a kde lišák roste
Lišák zprohýbaný najdeme od července do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, a to často ve větších skupinách. Někdy vytváří charakteristické pruhy nebo čarovné kruhy. Nejde tedy o vzácnost – stačí se jen správně dívat pod nohy a kolem pařezů nebo mechorostů.
Možné záměny s jinými druhy
Pozorní houbaři si mohou lišáka splést například s lišákem ryšavým (Hydnum rufescens), který je menší, sytěji zbarvený a jeho ostny nejsou sbíhavé na třeň. Vzácněji se můžeme setkat také s lišákem bělavým (Hydnum pallidum), jehož plodnice i výtrusy jsou menší a barva spíše světlejší. Právě ostny a specifická barva klobouku pomáhají rozlišit jednotlivé druhy.
Kuchyňské využití lišáka
Náš lišák je jedlá tržní houba vhodná k širokému využití v kuchyni. Díky tužší konzistenci vyniká například v polévkách, omáčkách nebo na nakládání. Protože je chuť mládých hub jemná, sbírají se do jídla pouze ty nejčerstvější plodnice. V některých rodinách jde o oblíbenou specialitu „na smetaně“, jinde ji zpracovávají do směsi s dalšími houbami.
Lišák zprohýbaný je u některých houbařů velmi ceněný, většina ho ovšem při sběru přehlíží, a přitom nabízí nečekaně příjemnou chuťovou variabilitu.
Nejpovedenější způsoby zpracování
- Používat pouze mladé, pružné plodnice
- Vařit v polévkách nebo omáčkách (výborně drží tvar)
- Skvěle se nakládá nebo suší do směsí na zimu
- Důležité je nevařit příliš dlouho, aby nezhořkly
Musím podotknout, že i když v rodině sbíráme spíše tradiční druhy, na lišáka spoléhám vždy zkraje podzimu – jeho specifická struktura a jemně nakyslá chuť mě vždycky příjemně překvapí.
Co z lišáka zprohýbaného stojí za zapamatování
Pokud se naučíte lišáka správně rozpoznat, můžete rozšířit svou sběračskou kolekci o další jedlou houbu s opravdu univerzálním využitím. Ať už patříte mezi dlouholeté houbaře, nebo začínáte, rozpoznání lišáka se vyplatí nejen kvůli rozmanitosti v kuchyni. Jeho výskyt ve smíšených lesích a proměnlivé zbarvení z něj dělají krásný přírůstek do houbařského košíku – a často jej ostatní nechávají bez povšimnutí.
- Jak bezpečně lišáka zprohýbaného poznám?Nejvýraznějším znakem jsou ostny na spodní straně klobouku a krémovo-oranžové zabarvení. Pokud máte pochybnosti, nesbírejte.
- Proč se doporučuje sbírat jen mladé plodnice?Starší plodnice mohou být hořké a jejich konzistence je příliš tuhá – do jídla nejsou vhodné.
- Lze lišáka zaměnit s jedovatými houbami?Záměna s prudce jedovatými druhy není pravděpodobná díky charakteristickým ostnům, ale opatrnost je vždy na místě.
- Jak lišáka nejlépe využít v kuchyni?Skvěle se hodí do polévek, omáček, na nakládání i sušení. Nutné je upravovat jen mladé kousky.
Komentáře