Lesní poklad modrých krví: překvapivý vzhled tohoto houby klame. Proč je lepší ho nechat v lese?

Najít neobvyklou houbu při procházce lesem dokáže pořádně vzbudit zvědavost. Někdy se ale za krásným vzhledem skrývá nepříjemné překvapení – právě tak je to u hřibu kříště. Proč si na něj dát pozor, komu může zamotat hlavu v kuchyni a jak jej bezpečně rozpoznat? Všechno zásadní, co potřebujeme znát o této hořké záhadě z našich lesů, najdete právě zde.

Charakteristické znaky hřibu kříště

Jedním z nejdůležitějších rozlišovacích znaků je červený třeň s jemnou síťkou – ta odlišuje hřib kříšť od podobných druhů. Klobouk bývá široký 30 až 200 mm, zpočátku polokulovitý, později téměř plochý, v barvě od světlehnědé po olivově hnědou. Jeho pokožka je suchá a matná, u mladších plodnic jemně plstnatá. V dospělosti však klobouk ztrácí svůj plstnatý povrch a je lesklý.

Zbarvení a proměny při poškození

Hřib kříšť má zajímavý detail – póry jsou nejprve citronově žluté, později olivově žluté a při otlačení výrazně modrají až zelenomodrají. Stejnou proměnu pozorujeme i na řezu – dužnina ihned po poranění rychle mění barvu do modra až modrozelena. Mnohdy nás upoutá i nenápadná vůně, která ale na chuť nemá zásadní vliv.

Základní rozdíly podobných druhů hub (přehled pro sběratele)

Hřib satan – vzácná hrozba podzimu 2025. Proč se mu říká právě tak Doporučeno pro vás

Červený zvenku a modrý uvnitř: opravdu unikátní houba okouzlující svou krásou Doporučeno pro vás

Výskyt v našich lesích

Nejčastěji se setkáme s hřibem kříštěm od července do října, a to hlavně v jehličnatých lesích (pod smrky, borovicemi či jedlemi), ale také ho najdeme pod listnáči – hlavně pod buky a duby. Typický je častější výskyt v podhorských oblastech, kde může být v některých letech opravdu hojně k nalezení.

Proč je hřib kříšť nejedlý?

Tahle houba dokáže pěkně překvapit – i když po ochutnání bývá zpočátku chuť nevýrazná, po chvíli se rozvine velmi hořká chuť. A pozor: po tepelné úpravě tato hořkost rozhodně nezmizí! Proto patří mezi nejedlé houby a do kuchyně rozhodně nepatří. Stačí malý kousek hřibu kříště v pokrmu, aby znehodnotil celé jídlo.

Chuťové zklamání je u hřibu kříště tak silné, že jeho hořkost přetrvává i po důkladné tepelné úpravě a nedá se ničím odstranit.

Pozor při záměně s jinými hřiby

Pro bezpečné rozeznání je důležité věnovat pozornost několika znakům: vedle červeného třeně se zaměřte na citronově žluté póry a typicky světlou až šedohnědou barvu klobouku. Některé další hřiby, například hřib satan nebo hřib koloděj, mohou z dálky vypadat podobně, ale právě barva rourků a třeně je zásadním rozdílem. Vždy platí, že při nejistotě je lepší si houbu důkladně prohlédnout nebo se poradit s mykologem.

Využití v kuchyni? Raději ne!

Silná hořkost hřibu kříště je natolik výrazná, že jakýkoliv kulinářský pokus je předem odsouzen k neúspěchu. Stačí, aby se do omáčky nebo smaženice dostala jediná plodnice a celé jídlo je nenávratně znehodnocené. Navíc některé příbuzné druhy mohou při konzumaci za syrova způsobit zažívací potíže.

Kdy se hřibu kříště raději vyhnout

• Pokud v houbě poznáme jasně červený třeň s jemnou síťkou a citronově žluté póry.
• Když po rozkrojení dužnina rychle modrá nebo modrozelená.
• Jestli houba při ochutnání vykazuje rychle se rozvíjející hořkost.
• Při nejistotě ohledně přesného druhu houby v košíku.

Osobně musím říct, že právě výrazná barevnost a robustnost hřibu kříště umí opravdu zmást – několikrát jsem si myslel, že mám v košíku pravý hřib, ale při rozkrojení a ochutnání bylo zklamání jasné. Při sběru proto vždy pečlivě sleduji všechny známky, včetně zabarvení třeně a pórů.

Co si zapsat o hřibu kříšti

Každý, kdo vyráží do lesa, by měl vědět, že hořké houby s červeným třeněm a rychle modrající dužninou je lepší nechávat stát. Hřib kříšť poznáme snadno podle kombinace citronově žlutých pórů, červeného třeně a velmi hořké chuti. A když už člověk narazí na tento druh, stačí ho obdivovat očima, ale rozhodně ne sbírat do košíku. Les nám nabízí spoustu jiných dobrot, na které je radost se těšit.

• Podle čeho nejrychleji poznám hřib kříšť?Klíčový je červený třeň s jemnou síťkou, citronově žluté póry a rychlé modrání dužniny při poškození.
• Je hřib kříšť jedovatý?Není jedovatý, ale je silně hořký a absolutně nevhodný k jídlu, protože jeho chuť zničí celý pokrm.
• Kdy a kde se s hřibem kříštěm nejčastěji setkám?Od července do října v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji v podhůří a pod buky či duby.
• Mohou si ho začátečníci splést s jinou houbou?Ano, zejména s jinými druhy hřibů, proto je důležité soustředit se na zbarvení třeně a pórů.