Když se v lese objeví tmavé želatinové tvary na starém bezu, většina z nás zpozorní. Jidášovo ucho, jak se této zvláštní houbě přezdívá, není jen fascinující přírodní úkaz, ale i kvalitní jedlá houba bohatá na zdraví prospěšné látky. Možná vás překvapí, že se dá pěstovat i doma – a to poměrně snadno. V následujících řádcích se ponoříme hlouběji do světa Jidášova ucha, jeho poznávacích znaků, léčivých účinků i možností využití v kuchyni.
Původ a systematika Jidášova ucha
Auricularia auricula-judae, známá hlavně jako Jidášovo ucho, patří do oddělení Basidiomycota (stopkovýtrusé houby) a čeledi Auriculariaceae. Má za sebou pestrou historii spojenou s mnoha latinskými synonymy, což dokládá její oblibu a rozšíření napříč Evropou i Asii. Naše lesy, zejména v podzimních měsících, jsou jejím častým domovem.
Jak Jidášovo ucho poznáme?
Plodnice dosahuje šířky 30–120 mm a tloušťky jen 1–3 mm. Na první pohled připomíná mušlovitou nebo miskovitou strukturu, která s věkem získává vlnité či nepravidelné tvary. Tvoří ji červenohnědá želatinová hmota, v suchu někdy až téměř černá. Povrch plodnice je ve vlhku hladký až jemně chlupatý – s typickou sametovou či zvrásněnou texturou.
Struktura a vnitřní znaky
Vnitřní strana je obvykle světlejší, hladká nebo s jemnými žilkami. Dužnina se ve vlhku chová elasticky, naopak po vyschnutí tvrdne a stane se křehkou. Při opětovném navlhčení znovu získává pružnost – což je vlastnost, která usnadňuje její skladování i kuchyňské zpracování. Nemá výraznou vůni ani chuť.
Záměna za jiné druhy
Nezkušený houbař může Jidášovo ucho zaměnit za některé jiné dřevní houby – například za hřibenku obecnou (Peziza badia) s miskovitou plodnicí nebo uchovcovku s bílým až fialovým odstínem. Existuje také bílá varianta našeho ucha, která je velmi vzácná (Auricularia auricula-judae var. lactea).
Kde a kdy Jidášovo ucho najdeme?
Roste celoročně, zesíleně od podzimu do jara, zejména při vlhkém počasí. Nejčastěji ji najdeme na bezovce černé (Sambucus nigra), ale objevuje se i na dalších listnatých dřevinách jako je javor, habr, buk nebo vrba. Výjimečně vyrazí i na jehličnanech. Důležité je hledat spíše na starších, odumírajících nebo mrtvých větvích.
Pěstování Jidášova ucha doma
Pěstování této houby není složité. Pomocí tekutého mycelia lze vysévat do pilin z tvrdého dřeva v zahradě, případně použit i dřevěné špalíky. Díky tomu můžeme mít svoji zásobu Jidášova ucha prakticky po celý rok.
Nutriční a léčivé vlastnosti
| Účinná látka | Přínos |
|---|---|
| Beta-glukany | Podpora imunity, snižování hladiny cholesterolu |
| Vitamíny a minerály | Zdraví pokožky, vitalita |
| Antibakteriální látky | Protizánětlivé účinkypoužití v tradiční čínské medicíně |
Jidášovo ucho patří mezi takzvané funkční houby. Obsahuje zejména beta-glukany, vitamíny skupiny B a minerály, které přispívají k posílení imunity a podpoře zdravé pokožky. Zajímavostí je, že v tradiční čínské medicíně se ucho využívá i pro antibakteriální a protizánětlivý účinek.
Rostliny a houby, jimiž byla prověřena dlouhodobá medicínská tradice, mají i dnes v našich domácnostech své pevné místo.
Využití v kuchyni
Jidášovo ucho se používá převážně v asijské kuchyni, kde je oblíbené pro svou želatinovou konzistenci. Výborně se hodí do polévek, salátů nebo omáček. V kombinaci s dalšími surovinami vytváří unikátní křupavý prvek. Houba je po tepelné úpravě stále elastická a kontrastní – proto ji ocení zejména milovníci netradičních chutí.
Vlastní poznatek
Rád se o Jidášovo ucho dělím se svými blízkými. Nedávno jsem vyzkoušel jeho přidání do jarního salátu s ředkvičkami a výsledná kombinace konzistencí byla fantastická. Nejvíce mě baví, že jde o surovinu, která je dostupná i v zimě, kdy je ostatních čerstvých hub nedostatek. Navíc, když vím, že obsahuje tolik zdraví prospěšných složek, moje chuť je ještě větší.
Co si zapamatovat o Jidášově uchu?
Pokud hledáme zdravou a netradiční houbu, Jidášovo ucho má rozhodně co nabídnout. Jeho pěstování zvládne i začátečník, obsah beta-glukanů i dalších důležitých látek z ní dělá funkční potravinu pro podporu imunity. V kuchyni zaujme nejen chutí, ale především strukturou. Komentáře pod článkem mohou být místem, kde se podělíte o vlastní zkušenosti s touto zajímavou houbou.
- Jak nejlépe poznám Jidášovo ucho v přírodě?Roste na mrtvém nebo odumírajícím listnatém dřevě, hlavně na bezu, s typickým želatinovým, červenohnědým tvarem připomínajícím ucho.
- Je možné Jidášovo ucho zaměnit za jedovatou houbu?Jidášovo ucho nemá u nás nebezpečného jedovatého dvojníka, ale záměna s hřibenkou nebo uchovcovkou je pro začátečníky možná.
- Dá se Jidášovo ucho konzervovat?Ano, lze ho sušit. Po namočení ve vodě znovu změkne – skvělá forma uchování!
- Jaké jsou zdravotní účinky této houby?Jidášovo ucho přispívá k podpoře imunity, zdraví pokožky a má antibakteriální i protizánětlivé účinky.
Komentáře